Medicína

VĚDCI PŘEDSTAVÍ OBJEV GENU, KTERÝ BY MOHL BÝT ZA KUFSOVOU NEMOCÍ

Praha 19. září (ČTK) - Objev genu, který by mohl být za dědičnou Kufsovou chorobou, chtějí dnes v Praze představit jeho spoluautoři. Nová zjištění jsou výsledkem mezinárodní studie, která měla určit molekulární podstatu nemoci. Na bádání se podíleli vědci z Ústavu dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a odborníci ze Všeobecné fakultní nemocnice.
Kufsova choroba je závažné onemocnění, které je geneticky podmíněné. Je to porucha metabolismu tuků. Projevuje se v dospělosti. Stav pacienta se postupně zhoršuje. Objevují se křeče, poruchy hybnosti, paralýza a demence.
Gen je určitý úsek deoxyribonukleové kyseliny DNA, která v sobě nese dědičnou informaci. Je to vlastně makromolekula ve tvaru dvojité šroubovice. Přečtení její části by mohlo mít přínos pro pacienty. Jaký dopad by objev genu a určení molekulární podstaty Kufsovy nemoci mohly mít na diagnostiku a léčbu, dnes experti také přiblíží.

ČTK

PRO PŘEDČASNĚ NAROZENÉ V ČR CHYBÍ PÉČE DOSTUPNÁ NA JEDNOM MÍSTĚ

Boskovice (Blanensko) 11. září (ČTK) - V Česku chybí komplexní péče o předčasně narozené děti dostupná na jednom místě. S dítětem, které se narodí s porodní váhou například 800 gramů, musí rodiče po porodu absolvovat pravidelně vyšetření u pěti až šesti specialistů. Jediné centrum, kde jsou tito lékaři k dosažení na jednom místě, se zatím nachází v Praze. Jiné regiony ho nemají, řekla dnes ČTK Klára Csirková z občanského sdružení Nedoklubko, které rodiny s předčasně narozenými dětmi podporuje. Podle ní by bylo ideální, kdyby podobná centra fungovala v dalších městech, kde se porodnice na péči o předčasně narozené specializují.
Neonatologická péče je podle Csirkové v ČR velice kvalitní. Po porodu takového dítěte se však do obtížné situace dostávají jejich matky. V nemocnici jim obvykle oznámí, že dítě je nezralé a musí do inkubátoru, a je pošlou domů. "O dítě se hrozně bojíte, přitom do péče o něj nesmíte zasáhnout," popsala Csirková. Ženy navíc musejí někdy i několikrát za den cestovat do porodnice, často desítky kilometrů, aby tam svému dítěti dovezly mateřské mléko. Držet dítě v náručí, což si přejí ze všeho nejvíc, však nemohou.
Nedoklubko provozuje pro ženy v podobné situaci telefonickou a e-mailovou poradnu. Podílejí se na ní dobrovolnice, které něco podobného prožily. Podle Csirkové je vyhledávanější komunikace přes e-mail. Matky předčasně narozených dětí jsou prý obvykle v natolik špatném psychickém stavu, že jakákoli diskuse na toto téma u nich vyvolává vlny pláče. Psát o svých strastech dokážou snáz.
Nedoklubko dnes pro rodiny s předčasně narozenými dětmi uspořádalo setkání ve westernovém městečku u Boskovic na Blanensku. Sjely se tam desítky rodin. Součástí akce bylo vytvoření ustavujícího rekordu v počtu miniaturních dětských ponožek zavěšených na jedné prádelní šňůře. Dobrovolníci a přátelé Nedoklubka jich do Boskovic přivezli 6132. Ponožky skončí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče po celé ČR jako oblečení pro předčasně narozené děti.

ČTK

PRŮZKUM: V LÉČBĚ DĚTÍ ROSTE REZISTENCE BAKTERIÍ NA ANTIBIOTIKA

Brno 25. července (ČTK) - V léčbě novorozenců a kojenců přibývá bakteriálních nákaz, proti kterým nezabírají antibiotika. Ukázal to výzkum odborníků z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a karvinských lékařů. Vědci při výzkumu pracovali s bakterií Escherichia coli, kterou odebírali šestitýdenním dětem. Ve 36 procentech případů proti bakterii nezabírala antibiotika. Přitom u dětí od šesti do 17 let byla rezistence menší, a to 24 procent, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí univerzity Alena Sýkorová.
Podle odborníků se děti bakteriemi, které jsou vůči antibiotikům odolné, nakazí už při porodu od matky. "Je známo, že při přirozeném porodu se u dětí dostávají bakterie z poševního kanálu a perinea (oblast mezi pochvou a konečníkem) matky do úst a žaludku novorozence, a jsou tak primárním zdrojem kolonizace střevního traktu dítěte bakteriemi," uvedl Ivan Literák, přednosta univerzitního Ústavu biologie a chorob volně žijících zvířat. "Děti v naší studii se rodily v porodnici s vysokým hygienickým standardem, kde byl jiný zdroj přenosu než z matky vyloučen," dodal.
Podle lékařů odolnost bakterií vůči antibiotikům roste kvůli jejich nadužívání. Lidé tlačí na jejich předepsání i u viróz, kdy jim antibiotika nemohou pomoci. Lékaři často pacientovi raději vyhoví, než by se s ním přeli. Rezistence bakterií podle expertů roste i proto, že si lidé mnohdy při nachlazení vezmou antibiotika, která jim doma z poslední léčby zbyla. Lék přitom bakterii buď zahubí, nebo se mu bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná. Zneužívání antibiotik způsobí, že lék nemusí napříště účinkovat.
Brněnští vědci ve spolupráci s karvinskými lékaři studovali nejen bakterie choroboplodné, ale i nepatogenní. "Ve výsledcích studie bylo 28 procent nepatogenních bakterií Escherichia coli rezistentních k ampicilinu (aminopenicilinu)," uvedla Sýkorová. U dalších druhů antibiotik činila rezistence 14 až 18 procent. "Zdá se, že první kolo boje s bakteriemi, které způsobují infekční nemoci, člověk s využitím klasických antibiotik prohrává," komentoval čísla Literák.
Podle něj má současná medicína naštěstí možnost nasadit nová antibiotika. Ze 177 bakterií odebraných šestitýdenním dětem byly pouze dvě odolné vůči antibiotiku druhé volby. Přesto by podle něj měli lékaři i veterináři nová antibiotika předepisovat obezřetně.

ČTK

VE ŠVÉDSKU IMPLANTOVALI UMĚLOU PRŮDUŠNICI S KMENOVÝMI BUŇKAMI

Stockholm 8. července (ČTK) - Mezinárodní tým chirurgů ve švédské Karolinské nemocnici ve Stockholmu uskutečnil jedinečnou operaci, při které implantovali pacientovi umělou průdušnici pokrytou jeho vlastními kmenovými buňkami. Podle lékařů jde o první zákrok svého druhu na světě, oznámil na svém webu švédský rozhlas Sveriges Radio.
Lékaři pacienta odoperovali počátkem června, o úspěchu ale informovali teprve nyní. Šestatřicetiletému muži, který o průdušnici přišel kvůli rakovině, se daří dobře a dnes bude z nemocnice propuštěn do domácího ošetřování.
Karolinská nemocnice v tiskovém prohlášení vysvětlila, že úspěch transplantace syntetických orgánů znamená, že pacienti nebudou muset čekat na vhodného dárce.
Doposud lékaři při transplantaci průdušnic používají dárcovský orgán, který doplňují kmenovými buňkami příjemce.
Kmenové buňky jsou buňky, které mají schopnost množit se a proměnit se v jakýkoli specializovaný typ buněk libovolného orgánu. Vědci mohou kmenové buňky "naprogramovat" tak, aby z nich vypěstovali typ, který je zapotřebí.

ČTK

ONKOLOGOVÉ VÍTAJÍ, ŽE REFORMA UMOŽNÍ DRAHOU LÉČBU

Praha 31. května (ČTK) - Reforma zdravotnictví, pokud se uskuteční tak, jak ji chystá ministr Leoš Heger (TOP 09), bude podle předsedy České onkologické společnosti profesora Jiřího Vorlíčka přínosem pro pacienty s rakovinou. Pokud si lidé budou platit levné léky do 50 korun a uskuteční se i další plánované změny, bude dost peněz na drahou léčbu onkologických pacientů, řekl dnes novinářům profesor.
"My nekritizujeme, co říká ministr, ale že práce na reformě trvají dlouho," poznamenal. V rámci reformy by zdravotní pojišťovny měly jednoznačně sdělit, kterým pacientům jakou léčbu a v jaké výši uhradí.
"My bychom rádi, aby to do budoucna takto bylo," potvrdil ministr. V úhradové vyhlášce na příští rok se bude platit za diagnózu (DRG), některé věci budou z toho vyjmuty, pravděpodobně drahé léky pro centra. "Tam budou muset být udělány jasné metodiky a pojišťovny by potom měly platit výkonově tyto pacienty," řekl ČTK Heger.
Letos pojišťovny změnily financování onkologických center. Loni a předloni dostávala peníze pro každého pacienta, letos mají balíček peněz snížený na počet pacientů roku 2009. Nemocných přibylo, takže pojišťovny slíbily, že navýší peníze podle plateb loňského roku. Podle propočtu onkologů by na drahé léky v centrech bylo letos potřeba šesti miliard, pojišťovny zaplatily dvě miliardy. Ne každý tedy léčbu dostal.
"My jsme měli slib od pojišťoven, že uhradí veškeré nárůsty, které budou racionální," řekl Heger. Vorlíček připomněl, že v žádné zemi na světě nemohou pacienti dostat vše, co už medicína umí. Také v onkologii musí být stanoveno, co lze ještě léčit. Je také třeba hledat finanční rezervy.
Pacientů podle statistik přibývá a déle přežívají, takže je podle onkologů na léčbu peněz málo. "Chceme říci, že zvláště v této situaci, kdy peněz je méně než dříve, potřebujeme jasná pravidla hry, která budou stanovena jednak pojišťovnami a také ministerstvem," řekl Vorlíček. Bez jasných pravidel není podle něj možné dobře léčit a není také možné dobře peníze na onkologii rozdělovat.
O tom, zda pacient dostane léčbu nebo ne, nemůže rozhodovat lékař. "To se musí rozhodnout jinde, ať už to bude systémem kvality, nebo že pacienti si budou platit levné léky, takže na drahé léky zbude z pojištění více peněz. To musejí zorganizovat pojišťovny," řekl Vorlíček.
Onkologická společnost požaduje od zdravotních pojišťoven, aby vypracovaly jasná pravidla pro poskytování onkologické péče a komunikovaly se současnými i budoucími pacienty. "Lidé mají právo vědět, jakou péči, kolika pacientům, v jakém rozsahu a na jakém pracovišti jsou pojišťovny ochotny platit," shrnul profesor.
Podle nejnovějších dat přibývá v ČR pacientů s rakovinou, více se jich ale díky moderní a včasné léčbě daří zachránit. V roce 2008 bylo 77.541 nových případů zhoubného onemocnění a 27.571 úmrtí. Nejčastějším zhoubným nádorem je rakovina kůže, tlustého střeva a konečníku, plic, u žen prsu a u mužů prostaty. Většina pacientů překročila šedesátku, rakovinu mělo ale také 171 dětí, zemřelo 40.

ČTK

CENTRUM POMÁHÁ K VČASNÉMU ODHALENÍ DĚDIČNÝCH METABOLICKÝCH PORUCH

Praha 27. dubna (ČTK) - Každé tisící dítě v ČR se narodí s dědičnou metabolickou poruchou, tedy s narušenou látkovou výměnou. Nejznámější a nejčastější je fenylketonurie, která bez léčby zbrzdí mentální vývoj. Do skupiny patří asi 800 nemocí a mají společné to, že zasahují metabolismus a jsou dědičné. Problém je, že nemoci mají rozdílné projevy a odlišnou diagnostikou. Pro celou republiku je vyšetřuje metabolické diagnostické centrum ve Všeobecné fakultní nemocnici. Z takzvaných norských fondů se nově vybavilo špičkovými přístroji s cílem zkvalitnit diagnostiku.
"Tím, že jsou pro lékaře i pacienty metabolické poruchy těžko rozlišitelné, odhalí se méně pacientů, než kolik jich je, tím pádem ani nemohou být léčeni. Přitom 30 až 40 procent těchto nemocí je léčitelných," řekla dnes novinářům primářka centra Sylvie Šťastná.
Centrum získalo na zkvalitnění diagnostiky téměř 1,3 milionu eur (zhruba 31,4 milionu korun). V roce 2007, před zahájením projektu, diagnostikovalo 81 nových pacientů, loni 128. Nárůst přitom není podle primářky dán tím, že by se dětí s poruchou rodilo víc, ale tím, že lékaři na tuto možnost více myslí a možné pacienty posílají. Ročně centrum vyšetří zhruba 2000 pacientů, o možnosti vyšetření informuje lékaře po celé republice.
Nejčastější dědičnou metabolickou poruchou je fenylketonurie. Je způsobena nefunkčním jaterním enzymem, nefunguje přeměna aminokyseliny fenylalaninu na tyrosin. V důsledku toho se v organismu hromadí toxické zplodiny, které při vyšších koncentracích blokují nervový systém. V ČR se na tuto poruchu dělá od roku 1975 novorozenecký screening, který v současnosti zahrnuje deset nejčastějších dědičných chorob.
Podle primářky někdy bývá problém, že děti se na vyšetření dostávají pozdě. Nejdřív totiž lékaři vylučují v testech a vyšetřeních pravděpodobnější příčiny, a teprve když už nevědí, kontaktují centrum.
"Když nemoc není odhalena a pacienti nejsou léčeni, hrozí, že mohou i zemřít, a to i když léčba existuje," poznamenala lékařka. V této skupině jsou i choroby zcela neléčitelné, i tam je důležité, aby rodina diagnózu znala a mohla se rozhodnout, jestli chce v budoucnu další těhotenství.
U dědičných metabolických poruch většinou oba rodiče jsou zdraví. Dítě s poruchou se narodí, když se sejdou vlohy od otce i matky. "Rodiče obvykle nevědí, že jsou přenašeči. První narozené dítě s metabolickou poruchou v rodině je obvykle blesk, který řekne, že v rodině je dědičná vloha," řekla lékařka. U těchto onemocnění je 25 procentní riziko přenosu, ale jsou rodiny, kde jsou tři děti postižené, a rodiny, kde určitě oba rodiče jsou přenašeči a přitom mají pět zdravých dětí.

NOVÝ PŘÍSTROJ PRÝ DOKÁŽE U DIABETIKŮ AŽ ZASTAVIT DEGRADACI NERVŮ

Luhačovice (Zlínsko) 14. dubna (ČTK) - Čeští diabetici mají k dispozici nový přístroj, který zpomalí či zastaví degradaci nervů a vlásečnic v nohách. Takové procesy totiž často vedou až k amputaci. V Česku jsou zatím tři přístroje, a to v Příbrami, Plzni a Mariánských Lázních. Novou metodu lékaři z MDM Centra představují v Luhačovicích, kde se do 16. dubna konají 47. diabetologické dny.
V Česku lékaři registrují téměř milion léčených diabetiků, z toho 300.000 pacientů trpí nejčastější komplikací - diabetickou polyneuropatií. Má za následek různé zdravotní problémy, včetně bolestí především nohou, pálení, křečí a může vést až k amputacím.
Podle oslovených lékařů terapie na základě MDM metody pomáhá účinně předcházet těmto následkům. Předseda územního pracoviště Svazu diabetiků ČR v Plzni Vojtěch Kaska dnes ČTK řekl, že s centrem diabetická organizace spolupracuje rok. "Výsledky jsou pozitivní. Lékařské studie prokázaly, že diabetik po terapii na sobě pozoruje zlepšení různých bolestivých stavů. Lidé, kteří toto absolvovali, mluvili o tom, že se těchto nepříjemností úplně zbavili. Degradační procesy nervů a vlásečnic se zpomalí nebo úplně zastaví," uvedl Kaska.
Lékař Zdeněk Zadák z Kliniky gerontologické a metabolické Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové upozornil na to, že dosavadní farmakologická léčba diabetické neuropatie nepřináší u velkého počtu pacientů úlevu, případně je úleva jen krátkodobá. Podle něj terapie s pomocí nového přístroje je bezpečná, účinná a především zlepšuje kvalitu života pacientů s diabetem.
Léčba ovšem není nijak levná, jedno sezení přijde na 700 Kč. "Nyní jednáme se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, aby terapii začala proplácet," uvedla mluvčí MDM Centra Denisa Ranochová. Léčba pro diabetiky se skládá z 13 procedur v deseti po sobě jdoucích dnech.

KOMPETENCE ZDRAVOTNÍCH SESTER SE ZVÝŠÍ, KLAUS PODEPSAL ZÁKON

Praha 8. dubna (ČTK) - Pracovní kompetence zdravotních sester, porodních asistentek a dalších nelékařských profesí se zvýší. Norma, kterou dnes podepsal prezident Václav Klaus, umožní sestrám vykonávat některé činnosti před získáním specializované způsobilosti, přičemž pojišťovny jim je zaplatí. Zvýší se tím jejich kompetence a také prestiž tohoto povolání. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že lepší podmínky přivedou do oboru nové zájemkyně.
Novela současně prodlužuje registrační období sester z šesti na deset let. Sestrám, kterým by měla registrace propadnout například v květnu 2011, bude díky tomu platit až do května 2015, aniž budou muset o prodloužení žádat. Registrace je nezbytná, sestry bez ní nemohou samostatně pracovat. Nyní je registrováno 45.000 sester, většině z nich registrace vyprší v letech 2011 a 2012. Nápor žádostí už nyní registr těžko zvládal a vyřizování se zpožďovalo.
Předloha počítá také se snížením ceny za registraci. Za tu by měly sestry místo dosavadních 500 korun zaplatit jen stovku. Novela také ruší dosavadních šest různých zaměření sanitáře a nechává jen všeobecného sanitáře, upřesňuje definici označení "certifikovaný kurz" tak, aby toto označení dostaly jen kurzy nutné pro přímé poskytování zdravotní péče. Umožňuje zdravotnickým záchranářům, aby pracovali v lůžkových částech intenzivní péče a na ARO.
Stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) uvedl, že současné zákony stavěly sestry do role lepších uklízeček.
Prezident dnes také podepsal novelu celního zákona, která dává do souladu příslušné české zákony s normami EU.

EXPERT: ÚSPĚŠNOST ASISTOVANÉ REPRODUKCE UŽ VÝRAZNĚ NEPOROSTE

Brno 29. března (ČTK) - V úspěšnosti asistované reprodukce, která pomáhá párům toužícím po dítěti, nelze podle přednosty gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavla Ventruby čekat další velké posuny. Ve fakultní nemocnici loni dosáhli úspěšnosti 35 procent, o rok dříve to bylo 32,5 procenta a v roce 2008 pak 27,6 procenta. Podle Ventruby však nebude následovat stejně strmý růst hodnot. Lékaři mohou spíš zvýšit bezpečnost při zachování současných výsledků, řekl dnes novinářům.
"Jsme na hranici možného. Dnes spíš chceme, aby se snížil počet získaných vajíček, počet transferovaných embryí, počet oplozovaných vajíček, abychom byli efektivnější a bezpečnější," popsal.
Podle lékařů jsou páry, kterým k přirozenému otěhotnění pomůže jen rada odborníků a doporučená změna životního stylu. U jiných dvojic může pomoci vpravení mužova spermatu do ženina těla, což je z lékařského hlediska prostý zákrok. Jindy však znamenají techniky asistované reprodukce pro páry složitou proceduru. U žen bývá spjata například s braním hormonů, navíc se dvojice musí vypořádat se zklamáním, když pokus nevede k úspěchu.
Vyšší počet embryí vpravených do dělohy zvyšuje šanci, že se některé uchytí. Přesto Ventruba prosazuje transfer jednoho embrya. Jen to prý vyloučí možnost, že se uchytí obě. U dvojčat hrozí další komplikace včetně předčasného porodu a nezralosti dětí. Mohou vážit i méně než kilogram, což znamená boj o jejich přežití. "Věřím, že bude narůstat počet párů, které budou žádat transfer jednoho embrya. Mnohdy nám tím ulehčí rozhodování," řekl Ventruba. Ve fakultní nemocnici činil v roce 2005 průměrný počet transferovaných embryí 2,2. V roce 2008 dosáhl průměru 2,0, loni už to bylo 1,8.
Problémy s otěhotněním má každý šestý v ČR. Ve 42 procentech případů je příčinou zdravotní problém na straně muže.

ČTK

ČESKÝ CHIRURG POPRVÉ V USA TRANSPLANTOVAL CELÝ OBLIČEJ

Boston (USA) 21. března (ČTK) - První úplnou transplantaci obličeje v USA provedli lékaři bostonské nemocnice pod vedením českého chirurga. Příjemcem byl stavební dělník, který před dvěma lety utrpěl vážné zranění při kontaktu s vedením elektrického proudu. Patnáctihodinovou operaci třicetičlenného týmu podle dnešní zprávy agentury AP vedl čtyřicetiletý plastický chirurg Bohdan Pomahač, ostravský rodák, který v Bostonu pracuje patnáct let.
Pětadvacetiletý Dallas Wiens z texaského Forth Worthu je podle agentury AP po operaci v dobrém stavu. Wiens si své zranění způsobil v listopadu 2008, kdy ho elektrický výboj zcela oslepil a obličej mu těžce poškodil. Pomahačův tým mu transplantoval celou tvář včetně nosu, rtů, kůže, nervů a svalů. Totožnost dárce nebyla zveřejněna. Operace byla provedena minulý týden, její přesné datum nemocnice neoznámila s ohledem na ochranu soukromí zúčastněných.
Podle Pomahače Wiens se svou novou tváří nebude podobný dárci ani sám sobě před úrazem - jeho nová podoba bude "něco mezi oběma". Tkáň je podle chirurga tvarovaná na fakticky nového člověka. Pacient nebude ani po operaci vidět, některé nervy byly navíc při úrazu natolik poškozené, že levá líc a levá část čela budou jen částečně citlivé.
Wiens už telefonicky hovořil s rodinou, řekl dnes na tiskové konferenci pacientův dědeček Del Peterson. "Když jsem ho prvně viděl po zranění, neměl jsem tušení, co se s tím dá dělat. Je ale pln odhodlání zotavit se a udělat něco se svým životem," řekl Peterson. Wiens chce prý pomáhat podobně postiženými lidem a propagovat dárcovství orgánů.
Pomahačův pacient nebyl pojištěn, operace byla hrazena z grantu amerického ministerstva obrany. Pentagon bostonské nemocnici věnoval 3,4 milionu dolarů (přes 58 milionů korun) na transplantační výzkum.
Díky zdravotní reformě, kterou loni v Kongresu prosadil prezident Barack Obama, Wiensovi stát uhradí i nákladné léky nutné pro potlačení obranné imunitní reakce. Jejich podávání je nezbytné, protože jinak by tělo mohlo novou tkáň odmítnout.
V bostonské nemocnici Brigham and Women’s Hospital už český lékař částečně transplantoval v dubnu 2009 nos, rty a horní patro muži znetvořenému při nehodě. Byla to tehdy teprve sedmá transplantace v dějinách světového lékařství.
Na transplantaci nyní v Bostonu čeká další pacientka Charla Nashová ze státu Connecticut, kterou v roce 2009 oslepil a znetvořil devadesátikilový šimpanz jejího přítele. Zvíře Nashové odtrhlo z tváře nos, rty a oční víčka a navíc i obě ruce.
Úplně první celkovou transplantaci obličeje provedli loni v březnu španělští lékaři. Příjemcem byl farmář, který se nešťastnou náhodou střelil do obličeje.
Bohdan Pomahač se narodil v Ostravě a vystudoval na lékařské fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Do bostonské nemocnice, která patří řadu let mezi deset nejlepších nemocnic v USA, přišel na chirurgickou praxi v roce 1996.

ČTK

SENÁT SCHVÁLIL NOVÁ PRAVIDLA PRO MODERNÍ TERAPII

Praha 3. března (ČTK) - Senát dnes schválil novelu zákona o léčivech, která zavádí do českého práva směrnice Evropské unie. Týká se humánních léčivých přípravků a přípravků pro moderní terapii. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvedl, že obsah normy je vysoce odborný a je technického charakteru. Česku hrozí kvůli nepřijetí této směrnice sankce, lhůta, do kdy měla být přijata, totiž vypršela loni v dubnu.
Norma se týká zajišťování kvality, účinnosti a bezpečnosti přípravků pro moderní terapii. V těchto oblastech by měla začít platit nová pravidla. Podle Hegera jsou některé změny v českých zákonech již promítnuty, především jde o požadavky na moderní terapii, tedy léčivé přípravky pro genovou a somatobuněčnou terapii a přípravky tkáňového inženýrství a kombinované léčivé přípravky.
"Návrh byl vládou schválen v dubnu 2010 a v dubnu 2010 také vypršela doba pro transpozici. To je také důvod, proč schválení návrhu tak trochu spěchá," podotkl ministr. Sněmovně byl zákon totiž předložen loni na jaře, kvůli květnovým volbám ho ale nestihla projednat. Návrh nyní putuje k podpisu prezidentovi.

ČTK

SPOLEČNOST GRIFOLS ZAKLÁDÁ ODBORNÝ PORADNÍ SBOR PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ

Barcelona (Španělsko), (PROTEXT/PRNewswire) - Grifols, biofarmaceutický výrobce a globální zdravotnická společnost se sídlem v Barceloně ve Španělsku dnes oznámila, že zřídila Odborný poradní sbor pro transfuzní lékařství, který čerpá z odborných znalostí mezinárodně uznávaných lékařů a výzkumných pracovníků z celého světa. Smyslem Odborného poradního sboru je poskytnout společnosti Grifols rozhled, rady a pokyny pro vlastní výzkum v oblasti transfůzního lékařství a pro vývojové aktivity.

"Spojení těchto lídrů v transfuzním lékařství podtrhuje náš dlouhodobý závazek být přední světovou firmou v oblasti krevní diagnostiky a transfůzního lékařství," řekla Eva Bastida, Ph.D, editelka pro vědu společnosti Grifols. "Práce s tímto týmem odborníků přinese nové perspektivy a dá tvar našim strategickým cílům a plánům," pokračovala Dr. Bastida. Diagnostika společnosti Grifols je zaměřena na rozvoj špičkových technologií pro použití v klinických laboratořích a krevních bankách.

"Je mi ctí sloužit s kolegy z transfuzního lékařství v Odborném poradním sboru společnosti Grifols," řekl pan John Formy, MT (ASCP) (lékařský technolog Americké společnosti pro klinickou patologii, pozn. překl.), ředitel vědecké podpory služeb na LifeShare Blood Centers ve Shreveportu v Louisianě, který pracuje jako předseda poradního sboru. "Práce s tak vysoce váženou skupinou předních myšlenkových vůdců bezpochyby přinese ovoce, které nám pomůže utvářet budoucí směry v transfůzním lékařství," uvedl pan Formy.

Společnost Grifols má sedmdesátiletou historii rozvoje krevní diagnostiky a transfůzního lékařství, které dodnes zůstává hlavní částí jejího podnikání. Pomocí Odborného poradního sboru bude firma Grifols i nadále prosazovat své poslání rozvíjet hemovigilanci (soubor systematických postupů pro dohled nad transfuzními přípravky a surovinami z krve a jejích složek, pozn. překl.), transfuzní bezpečnost a kvalitu života lidí, kteří dostávají krevní transfuze. Široká geografická rozmanitost členů Odborného poradního sboru bude stimulovat vytvoření nových přístupů k současným výzvám transfuzního lékařství.

Portfolio produktů a služeb firmy Grifols pokrývá všechny části transfuzního řetězce: mimo jiné také krevní vaky a transfuzní soupravy, separátory krevních složek, automatické analyzátory, analytická činidla pro testy před transfuzí (krevní typizace a studie kompatibility dárce - příjemce) a software pro správu krevní banky.

Členové poradního sboru

Předsedou poradního sboru je pan John Formy, MT (ASCP) (lékařský technolog Americké společnosti pro klinickou patologii), ředitel vědecké podpory služeb na LifeShare Blood Centers ve Shreveportu v Louisianě v USA. Členy sboru je devět uznávaných odborníků z různých zemí celého světa. Členové poradního sboru firmy Grifols pro transfuzní lékařství jsou:

Dr. Jill R. Storry, Ph.D.
docent, přidružený profesor
KIT / Klinická imunologie a transfůzní lékařství
Labmedicin Skane University
a Regionální laboratoře Lund - ŠVÉDSKO
Prof. Dr. Lilian Castilho, PhD
koordinátor, Blood Center of Campinas
CEP Campinas SP - BRAZÍLIE
Dr. Miquel Lozano, MD, PhD
ředitel oddělení hemoterapie
Oddělení hemoterapie a hemostázy,
Nemocniční klinika v Barceloně,
Barcelona, Španělsko.
Dr. Arthur Bracey, MD
lékařský ředitel, transfůzní služby
Episkopální nemocnice St. Luke
Houston, TX - USA
Prof. W. John Judd, FIBMS, MIBiol
prezident a generální ředitel
Immunohematology Consulting, LLC
Zajištění, NC - v USA
Dr. Mark Yazer, MD FRCPC
docent patologie, University of Pittsburgh
lékařský ředitel, Sérologická referenční laboratoř RBC,
Centrální transfuzní služba, Institut pro transfuzní lékařství
Pittsburgh, PA USA
Dr. Yoshihiko Tani, MD, PhD
Japonský Červený kříž
Krevní centrum Osaka - JAPONSKO
Prof. Neil Avent
ředitel školy
School of Biomedical and Biological Sciences (Škola biomedicínských a biologických věd)
University of Plymouth, Plymouth, Velká Británie
Dr. Jacques Chiaroni
editel francouzské Sang-Alpes Mediterranee
Marseille, Francie

O společnosti Grifols

Grifols je španělská holdingová společnost, která se specializuje na nemocniční a farmaceutický průmysl, a má své zastoupení ve více než 90 zemích. Společnost Grifols je od května 2006 zapsána na Spanish Continuous Market, a v roce 2008 byla zařazena do indexu Ibex-35. Grifols se zaměřuje na výzkum, vývoj, výrobu a marketing produktů z plazmy, diagnostických systémů, nitrožilní terapie, enterální výživy a zdravotnických potřeb. V posledních letech firma Grifols učinila významné investice v oblasti transfuzního lékařství s cílem prosazovat své poslání: zlepšovat hemovigilanci, transfuzní bezpečnost a kvalitu života lidí, kteří dostávají krevní transfuze. Další informace najdete na adrese http://www.grifols.com.

Zdroj: Grifols

Archív

Archív