Vozíčkář na cestách

Jaguáři na soustředění

 

Ve dnech 16. - 24. 7. proběhlo sportovní soustředění týmu Jaguars, florbalistů na elektrických vozících, které se opět konalo - již po páté - v Nové Roli u Karlových Varů. Rádi jsme se vrátili na místo, které je pro naše soustředění naprosto ideální – kromě bezbariérového kempu vedle přírodního vždy čitého koupaliště je to hlavně přítomnost velké sportovní haly jen pár metrů od chatiček. I přes dvoufázové tréninky 2 x 2 hodiny denně tak zbývá čas i na jiné aktivity, protože nás nezdržují žádné zdlouhavé přesuny. I letos se nám podařilo udržet trend uplynulých ročníků, když s námi i tentokráte přijeli dva noví hráči – Petra Černá a Jan Hašlar. Jsme rádi, že oba zapadli do týmu a zároveň doufáme, že tým Jaguars vydrží alespoň do příštího roku beze změny – alespoň co se týče odchodů z týmu.

 

Počasí nám i letos přálo - zase bylo velké horko. To je samozřejmě dobré na koupání a grilování, což jsme samozřejmě dělali, méně už na trénování – hala byla rozpálená. O to víc jsme byli vděční za možnost zchladit se v rybníku. Ale i tak jsme tréninky zvládli a pod dohledem naší trenérky Andrey Kuncové se nám podařilo natrénovat mnoho nových věcí. Také bylo nutné se pořádně sehrát se stále poměrně novým hráčem – Honzou zvaným Šmudlou. To se povedlo a Honza během týdne ukázal velký posun. Pro Denise Golla soustředění znamenalo návrat na hřiště po zdlouhavé léčbě zlomeniny krčku stehenní kosti, kterou utrpěl na turnaji Prague Cup v květnu.  Z trojice hokejek Stanislav Cimpa – Denis Goll – Honza Hašlar se rýsuje velmi nebezpečná útočná formace. Iva Zemková jako kapitán dokáže skvěle číst hru a na hřišti je stále nepostradatelná a Pavel Štolba získal větší jistotu a především v obraně tvoří téměř neproniknutelnou zeď. I brankářský trénink Petry Černé a Jany Stárkové byl intenzivní. Všichni hráči zlepšovali individuální techniku, ale nacvičovali jsme i nové taktiky.

 

V neděli jsme měli volný den a část týmu se vydala na výlet do Karlových Varů. Na našem soustředění nemohl chybět Olda Kouřimský – náš skvělý kuchař, kterému děkujeme. Jídlo bylo opět skvělé. Děkujeme také naší trenérce Andy, která opět přijela s malým Jonášem a Matějem, že se nám věnovala – jak v hale, kdy obětavě ve vedru běhala hodiny jako další hráč, tak i večer, kdy hrála na kytaru. Děkujeme i její dceři Míše za asistenci, stejně jako Janě. Díky patří i Jendovi, Matějovi a Míše za odvoz, asistenci a hlavně společnost.

 

Týdenní soustředění a vše, co jsme natrénovali bychom rádi uplatnili na mezinárodním turnaji Power Chair Hockey, který pořádá v Praze tým New Cavaliers již 1. a 2. srpna. Snad se nám podaří ukázat naše zlepšení a prosadíme se v konkurenci pěti týmů – Hurricanes Bochum a Black Knights Dreieich z Německa, Trouble Makers ze Slovinska a domácími New Cavaliers Praha a SK Indians Plzeň.

 

Už teď se těšíme na příští rok a další soustředění v Nové Roli.

 

Jana Stárková

Brankářka Jaguars

čti více
Jaguars v nové sezóně 2014

 

S příchodem nového roku je tu pro tým Jaguars, florbalistů na elektrických vozících, i nová sezóna.  Loňská sezóna pro Jaguáry vůbec nebyla neúspěšná. Sice nakonec těsně neobhájili po třetí za sebou titul Mistrů republiky a skončili druzí za New Cavaliers Praha, ale jinak se ukázali na čtyřech mezinárodních turnajích a na jednom dosáhli svého nejlepšího dosavadního výsledku na mezinárodní scéně a obrovského posunu v rámci historie tohoto turnaje. Jednalo se o turnaj Eurocup v německém Güstrow, kterého se tým Jaguars účastnil už po třetí a po osmém místě z devíti týmů v roce 2011 se vyšvihl na čtvrté místo z osmi téměř těch samých týmů.

 

Jaguars se účastnili i turnaje v nizozemském Eindhovenu, kde v silné konkurenci obsadili desáté místo ze čtrnácti účastnících se týmů. Tým Jaguars byl jmenován českou reprezentací pro rok 2013 a z´častnil se turnaje Čtyř národů ve Švýcarsku. A i z pořadatelského hlediska byl úspěšný turnaj Prague Cup, který pořádal klub EWSC Jaguars Praha již po třetí. Tento ročník se setkal se s velkým zájmem zahraničních týmů – nakonec se účastnilo dvanáct týmů – tři české a devět zahraničních. Tým Jaguars skončil na osmém místě. K dalším klubovým akcím patřilo již tradiční soustředění v Nové Roli, hudební festival Kárafest, účast na festivalu Babí léto a na exhibici během Mistrovství světa ve florbale žen v Ostravě.

 

Rok 2014 přináší pro tým Jaguars dvě zásadnější změny.  Hlavní změna této sezóny je, že tým Jaguars se nezúčastní letošního ročníku české ligové soutěže. Po několika ligových sezónách, se kterými nebyl náš tým po organizační stránce spokojen, přišla ta poslední pomyslná kapka. Vyhrocené jednání, nesportovní fandění, vulgární nadávky vůči našim hráčům, nevyhovující hřiště a zázemí v tělocvičně, nedodržování řádů a pravidel, laxnost pořadatele atd. Nicméně hlavní důvod byl ten, že Jaguars chtějí EWH – Florbal na elektrických vozíích - brát vážně - jako sport – což v tomto prostředí nešlo.

 

S tím souvisí i druhá změna – nově příchozí hráči se báli, že by vzhledem ke své sportovní výkonnosti a konkurenci v týmu přišli o herní příležitosti, a tak z klubu vystoupili a založili si klub nový, který v České EWH lize pokračuje. V týmu Jaguars tak zůstali hráči základní pětky a jeden nováček s velkým potenciálem.

 

A co tedy tým Jaguars letos čeká? Už máme za sebou jednu EWH exhibici na Mistrovství žen v pozemním hokeji v Praze a další propagaci sportu se nebráníme. Na poctivém trénování jednou až dvakrát týdně se nic nemění. K tomu se přidají přátelská utkání s týmem New Cavaliers a Indians v rámci jejich víkendových soustředění – máme zatím potvrzené tři termíny (9. 2., 23. 3., 13. 4.).

 

Na začátku května (2. a 3. 5.) se bude konat MINI Prague Cup – malý turnaj pro 4 týmy s přislíbenou mezinárodní účastí. Zápasy se opět odehrají ve Sportovní hale Radotín. Bude to příležitost pro týmy, které se jinak na velké mezinárodní turnaje kvůli své výkonnosti či konkurenci nedostanou.

 

Na začátku června (6. - 9. 6.) pojede tým Jaguars na turnaj do Zurichu. Je to už osmý ročník tohoto turnaje, který pořádá tým Iron Cats, a náš tým se zúčastní už po druhé. Budeme bojovat v konkurenci deseti týmů z pěti evropských zemí (Švýcarsko, Itálie, Německo, Nizozemí a Česká republika). A konkurence to bude opravdu silná, protože účastnící se týmy patří k evropské špičce. Doufáme, že obstojíme.

 

V létě nás čeká již tradiční letní soustředění v Nové Roli (16. - 24. 7.). Do Nové role se chystáme už po páté a můžeme se těšit na každodenní poctivé dvoufázové tréninky pod vedením naší zkušené trenérky Andrei.

Ve hře je stále možnost účasti na turnaji, který pořádá tým New Cavaliers v srpnu v Praze.

Takže nás čeká poměrně nabitý půlrok. Tým Jaguars rozhodně nekončí, ale chceme dělat to, co nás baví a z čeho máme dobrý pocit.

 

Díky, že nám fandíte.

 

Jana Stárková

brankářka Jaguars

Foto: Matěj Koudelka

čti více
Jaguáři přibrzdili na třetím ligovém kole

 

 

V sobotu 5. října se Jaguáři účastnili Memoriálu Petra Sulanského aneb třetího ligového kola florbalu na elekrických vozících v Plzni. Jelikož tým Tigers Janské Lázně z ligové soutěže odstoupil a posléze zanikl, vrátila se opět možnost odehrát všechny zápasy jednoho kola v jednom dni. Počet týmů se snížil na čtyři. Třetího kola se tedy kromě nás zúčastnili New Cavaliers Praha, Rejnoci ze Zlína a domácí tým Indians Plzeň.

 

První věc, která nás od pořadatelů potěšila, byl autobus, který na nás v pátek čekal na plzeňském nádraží, aby nás odvezl na místo našeho ubytování. A bezbariérové ubytování v zařízení Exodus navíc se snídaní bylo také velmi příjemné.

 

V sobotu ráno jsme se všichni přepravili do haly TJ LOKOMOTIVA. V rámci zahájení se během zpěvu Dětského pěveckého sboru slavnostně vyřadil dres Petra Sulanského, dlouholetého hráče EWH, který strávil poslední rok svého života právě v týmu Indians Plzeň. Letos na jaře bohužel zemřel.

 

Rejnoci ze Zlína přijeli ve velmi slabém složení – neměli brankáře a chyběl jim jeden vozík. S brankářem jsme jim pomohli, když za ně celé kolo odchytal jeden z našich brankářů Richard, kromě poslední půle, kdy ho vystřídal Artur. Oba odvedli dobrou práci. Ovšem Rejnoci nebyli jediní oslabení. Část hráčů našeho týmu byla nemocná a potýkali jsme se i s technickými problémy – dozvuky z naší účasti v rámci reprezentace ve švýcarském Nottwilu.

 

Hned po úvodním zápase Rejnoků s Indiány následoval v podstatě klíčový zápas celého kola. Tedy utkání mezi Jaguars a New Cavaliers, kteří se opět přetahují o vedení v ligové tabulce. Před třetím kolem měly oba týmy na svém kontě jednu výhru a jednu prohru a třetí kolo tak mělo jeden z týmů zase posunout o krok dopředu. Tiše jsme doufali, abychom tím týmem byli my. Hned na začátku se nám povedlo dát gól a první půlku jsme vyhráli 1:0. Na začátku druhé půlky se nám povedlo navýšit na 3:1. Jenže situace se pak začala komplikovat. Soupeři tlačili a předváděli lepší kombinační hru, ve které mohli využít své zkušenosti nabité za léta hraní. Navíc Standa byl omezený špatně přivařeným předním kolečkem. Přišly soupeřovy rychlé přesné góly. Na konci normální hrací doby bylo skóre 4:4. Zápas byl opravdu napjatý a vyrovnaný. S nerozhodným výsledkem nepohnulo ani pětiminutové prodloužení a tak se muselo přistoupit k samostatným nájezdům – noční můře brankářů. Tomáš Suchý svou první penaltu neproměnil, jenže Jan Horák už byl úspěšný, a jelikož ani jeden z našich třech střelců nepřelstil brankářku Cavaliers Petru Černou, prohráli jsme 5:4. Ale získali jsme alespoň jeden bod.

 

Po tomto vypjatém zápase jsme byli všichni vyčerpaní. Oslabení vlivem nemoci se okamžitě projevilo. Bohužel to byl teprve začátek dne, i když to všichni cítili jako finále. Je celkem škoda, že pořadatel nevyužil tohoto vygradovaného zápasu pro uzavření celého memoriálu. Po krátké pauze jsme ale naskočili do dalšího zápasu proti Rejnokům Zlín. Utkání bylo zvláštní především pro Richarda, který chytal v bráně Rejnoků proti svému týmu. Ač se snažil, neměl moc šancí, jelikož Rejnoci zcela rezignovali na jakoukoliv obranu. V zápase se střelecky prosadila hlavně Míša. Jeden gól si připsal i Vláďa. Vyhráli jsme v poměru 16:1.

 

Po menších zmatcích, kdy se uvažovalo o prohození dvou posledních zápasů, aby nám neujel vlak, jelikož došlo k velkému časovému skluzu, jsme nastoupili do posledního zápasu s Indians bez Artura, Richarda a Vládi na střídačce. Ty jsme museli odeslat na vlak. Zápas začal pro nás dobře. Brzy jsme vedli 3:0. Jenže pak byl Standa vystřídán kvůli kolečku a soupeř využil našeho polevení vstřelením dvou gólů. Standa se vrátil na hřiště, aby náš unavený tým podpořil a naši hráči předvedli několik pěkných kombinačních gólů. Vyhráli jsme 8:2.

 

Třetí ligové kolo tedy vyhráli New Cavaliers, Jaguars byli druzi, třetí skončili Indians a čtvrtí Rejnoci. O ligovém vítězi se bude opět rozhodovat na posledním kole v Janských Lázních. Pokud chceme po třetí obhájit titul, musíme se pořádně připravit a vyhrát. Standa vyhrál cenu pro nejlepšího střelce a já jsem si odvezla cenu pro nejlepšího brankáře, což mě velmi překvapilo. Chytat se dá asi i s teplotou. Musím poděkovat své skvělé obraně, kdy mě Pája i Ivka několikrát opravdu „zachránili“.:)

 

Na závěr děkujeme organizátorům za pěkný turnaj a všem hráčům za účast. Děkujeme naší trenérce Andy, která měla tentokrát s sebou kromě florbalového nadšence Matějíčka i malého Jonáše. Děkujeme i všem, kdo jeli s námi – Matějovi, Janě, Rosťovi a Bróťovi.

 

Rozhodne se v Janských Lázních. Držte nám palce.

 

Jana Stárková

Brankářka týmu Jaguars

Jaguáři jako česká reprezentace na turnaji Čtyř národů

Česká republika je již pět let bez reprezentace florbalu na elektrických vozících. Česká federace však přihlásila v té době ještě neexistující národní tým na turnaj Čtyř národů. Sestavit tak rychle národní tým a sehnat trenéra byla výzva. Nakonec se přetvoření již fungujícího týmu s trenérem na českou reprezentaci ukázalo jako nejschůdnější řešení. A tak byl tým Jaguars ustanoven českou reprezentací pro letošní rok díky výhře titulu Mistrů republiky v roce 2012. Ve dnech 27. - 30. září jsme se proto zúčastnili tohoto turnaje reprezentací ve Švýcarském Nottwilu.

 

Na turnaji byly nakonec jen tři národy, protože dánská reprezentace se na poslední chvíli odhlásila, ale týmy zůstaly čtyři, díky rychlé reakci organizátorů a sestavení týmu B švýcarské reprezentace. Počet zápasů tak zůstal stejný – tři podle systému každý s každým a jeden navíc o konečné umístění. Jelikož se hrálo 2 x 20 minut čistého času, což je opravdu dlouhá doba, i čtyři zápasy stačily.

 

Odjezdu předcházely tři přípravné reprezentační tréninky, které se konaly o víkendech v červenci a září, a na které jsme pozvali i hráče z jiných týmů, aby posílili nově vznikající národní tým. Naše pozvání přijali tři hráči z týmu Indians Plzeň a jedna hráčka z týmu Cavaliers Praha. Na základě tréninků a pod tlakem početního omezení pak trenérka Andrea Kuncová – Kolátková sestavila konečnou českou reprezentaci o osmi hráčích - Stanislav Cimpa, Denis Goll, Michaela Charvátová, Jana Stárková, Pavel Štolba a Iva Zemková z týmu Jaguars a Michal Enge a Lukáš Kroupa z týmu Indians.

 

V pátek 27. září ráno jsme se tedy vydali na dlouhou cestu směr Nottwil. A poprvé autobusem, který nám zajistila česká federace. Tento způsob cestování představoval pro hráče i náš doprovod velké pohodlí, ať už díky místu, kterého měl každý dost a také nakládání vozíků nepředstavovalo obvyklý rébus, ale také nikdo z naší výpravy nemusel deseti hodinovou cestu odřídit. Cesta byla dlouhá, ale ubíhala dobře.

 

Do cíle jsme dojeli až za tmy a přivítal nás obří areál centra pro paraplegiky. Pražské Centrum Paraple se podobá jen vzdáleně. Kromě velké tělocvičny s krásnou palubovkou, velkým plaveckým bazénem a výběhů pro hipoterapii jsme v areálu našli i atletický ovál. Budova, kde jsme byli ubytováni, byla postavena v industriálním stylu a vše bylo perfektně bezbariérové a přizpůsobené vozíčkářům.

 

Už v pátek večer proběhla klasifikace několika našich hráčů a zbytek byl oklasifikován v sobotu ráno. Jednalo se o oficiální klasifikaci hráčů klasifikátory z nadnárodní organizace ICEWH podle níž se bude hrát na mistrovstvích a některých turnajích. I tento turnaj podle ní měl být hrán, ale nakonec nebyl. Jde o proces posouzení, zda jsou jednotliví hráči způsobilí hrát tento sport a následně jejich obodování od 1 do 4 bodů podle rozsahu jejich postižení. Je to snaha o snížení rozdílů mezi hráči, jelikož na hřišti pak smí být jen takoví hráči, aby součet jejich bodů nepřesáhl určenou hodnotu. Přičemž 1 bod mají T-stick hráči a 4 body ti nejschopnější hráči s hokejkou. Limit bodů na hřišti je 11. Všichni naši hráči klasifikací úspěšně prošli.

 

Náš první soupeř byl švýcarský tým B. Utkání vypadalo zpočátku lépe na naší straně. Standa nastřílel hned v první části první půlky tři góly a vedli jsme 3:1. Jenže pak se mu ulomilo přední kolečko a musel ven. Na konci první dvacetiminutovky soupeř stáhnul náš náskok na 3:2 po proměněné penaltě. V druhé půlce přišly další technické problémy a Denis musel také střídat. Jednogólové vedení jsme udrželi téměř až do konce, jenže už jsme žádný gól nepřidali. V posledních pěti minutách soupeř využil polevení v naší koncentraci a zápas otočil na 5:3. Oba švýcarské týmy měly totiž jednu velkou výhodu – dvě kompletní pětky na střídání. Hráči si tak mohli rozložit síly na dlouhých 40 minut hraní.

 

Druhý zápas dne byl se Slovinci. Standa mohl nastoupit zpět na hřiště díky zapůjčení kolečka z vozíku Pavla. Ale i tak jsme měli o hráče méně – teď nám zase chybělo téčko do hry na dvě téčka, o které víme, že na Slovince platí. Slovinci tlačili od první chvíle a v první půlce vedli už 5:1. Jediný gól dala Míša. V druhé půlce jsme zesílili obranu. V bráně mě vystřídal Lukáš. Ale stejně jsme na Slovince opět nestačili. Vyhráli 9:4.

 

V neděli nás čekal zápas se švýcarským týmem A. Švýcaři vsadili na hru třech hokejek, jenže  tři hráči s hokejkou v jejich základní pětce spolu normálně vůbec nehrají a bylo to znát. V polovině první půle jsme vedli 2:0. Soupeři se nedařilo prostřelit naší obranu a nám se naopak dařilo brát jeho nepřesné přihrávky a odstřelené balónky po neúspěšných střelách na bránu. Dobře fungovalo blokování soupeřů na jejich vlastním brankovišti. Švýcarům nepomohlo ani vystřídání za druhou pětku, jenže první pětka měla čas si odpočinout, což mi neměli. Ke všemu musel být střídán Denis z technických důvodů. A tak těsně před koncem druhé půlky soupeř srovnal na 2:2. Do druhé půlky jsem se ráda nechala vystřídat v bráně Lukášem. 20 minut je vážně dlouhá doba na to udržet koncentraci. Vyrovnané skóre jsme ve vypjatém zápase drželi až do 35. minuty zápasu, ale pak přišlo polevení v koncentraci, chyby v obraně a toho Švýcaři využili třemi rychlými góly. Prohráli jsme 5:2.

 

Poslední zápas turnaje tak pro nás znamenal boj o celkové třetí místo. Náš soupeř byli Švýcaři z týmu B. Před zápasem mě oslovil distributor sportovních vozíků Turbo Twist, zda si nechceme jeden z jejich strojů půjčit na tento zápas. Toho jsme samozřejmě rádi využili. Pavlovi se vrátilo jeho kolečko a Standa dostal možnost zahrát si na speciálním vozíku. Naše strategie obranné hry a jednoho napadajícího hráče fungovala. Denis úspěšně kazil rozehrávku soupeřů a jejich hlavní střelec se ho nemohl zbavit. Nutil ho tak špatně odehrát a balónek tak byl náš. Pak už jen zablokovat soupeře a hledat mezeru v jejich obraně. Měli jsme navrch po celý zápas a na konečných 12:8 zvýšil Michal.

 

Na turnaji tak český tým obsadil třetí místo a za svůj výkon se nemusí stydět. Turnaj vyhrál národní tým A Švýcarska nad Slovinskou reprezentací v poměru 14:4.

 

Děkujeme organizátorům a všem sponzorům za možnost se zúčastnit. Největší dík patří samozřejmě naší trenérce Andree Kuncové-Kolátkové za její skvělé vedení. Děkujeme i Matějovi, Lucce, Evě a Matějíčkovi za asistenci a všem hráčům za účast a Antonínu Krejčíkovi za účast jako rozhodčí.

 

Jana Stárková

čti více
Jaguáři v Eindhovenu

 

Ve dnech 15. – 19. srpna se náš tým florbalistů na elektrických vozících zúčastnil turnaje v nizozemském Eindhovenu. Po turnaji v německém Güstrow to byl náš druhý letní, a tedy i poslední turnaj. Tento turnaj pořádá nizozemský tým GP Bulls a letos se konal druhý ročník. Pro nás to byla první účast. Už od začátku bylo jasné, že tento turnaj bude ve znamení velkoleposti. Stačilo se podívat na zúčastněné týmy, kterých bylo hned čtrnáct, což na turnajích nemá obdoby. Herní dny byly také tři oproti běžným dvěma. A my k tomu mohli připočíst i cestu – čekalo nás minimálně devět hodin v autě. Ale těšili jsme se. Ne zrovna levný turnaj nám pomohlo zaplatit Občanské sdružení Dobrý skutek, za což velmi děkujeme.

Ve čtvrtek ráno jsme se tedy vydali na cestu. Jelo nás čtrnáct + malý Matějíček ve třech autech. Cesta poměrně ubíhala, a tak nás po devíti hodinách přivítal obří čtyřhvězdičkový hotel. Několikrát jsme se ztratili, než jsme našli své pokoje, které byly nadstandardní, a uvítala nás i luxusní večeře v podobě bufetu. Večeře byla každý večer, stejně jako snídaně, a to na turnajích opravdu nebývá zvykem. Jídlo bylo skvělé. Tato část turnaje byla opravdu velkolepá.

Druhý den jsme se vydali do sportovní haly, která byla od hotelu vzdálena pár minut pěší chůze (jízdy) po cyklostezce a byla obři a luxusní. Velkolepá. O to víc nás zarazila velikost tří připravených hřišť, která byla opravdu malá. I za bránou, kde se při správném vyměření hřiště vyhnou dva vozíky, bylo místo jen na jeden. Místa bylo v hale dost, a tak k tomuto uspořádání asi pořadatele vedl nedostatek mantinelů. Zvláštnost také bylo, že se hra nepřerušovala a nezastavoval se čas. Bylo zakázáno brát si time-out, a to proto, že v hale byla jedna obrovská časomíra, v podobě velké kostky pod stropem, která platila pro všechna hřiště. Všichni museli hrát stejně.

Týmy byly rozděleny do dvou skupin. V naší skupině A byli ještě domácí GP Bulls E1, Black Knights Dreiech a Munich Animals z Německa, Trouble Makers ze Slovinska, All Blacks z Itálie a Rolling Thunder ze Švýcarska. Ve skupině B hrál domácí tým GP Bulls E2, Torpedo Ladenburg z Německa, Iron Cats ze Švýcarska, Sharks Monza z Itálie, Somival z Belgie, Red Bulls z Dánska a Transformers, tým složený z Cavaliers a Indians, z České republiky. Turnaj byl tedy plný silných týmů a konkurence byla velká.

První zápas dne jsme sehráli s našimi známými Black Knights. V letošním létě už to bylo třetí setkání. A opět pro nás nedopadlo dobře. Moje brána připomínala spíš střelnici – přiletělo na mě 24 střel, z toho padly čtyři góly. Na naší straně se povedlo dvakrát skórovat Standovi. Jednou s asistencí Denise a jednou v podobě samostatného nájezdu. Celkový výsledek tedy byl 4:2 pro soupeře.

Druhý soupeř byli Rolling Thunder s jejich temperamentním střelcem Stefanem Muellerem. Tomu se spolu s jeho spoluhráči podařilo pokořit naší bránu hned sedmkrát. Tři naše branky dal opět Standa. O asistence se podělil Denis a Míša. Jeden gól padl po nájezdu.

Předposlední zápas dne nás čekal s italským týmem All Blacks a to už pro nás vypadalo zase příznivěji. All Blacks se podařilo na naši bránu vystřelit jen sedmkrát a z toho padl jen jeden gól. Na druhé straně, my jsme dali gólů hned osm – Standa 4 góly a Denis a Míša po dvou gólech. Ivka asistovala dvakrát a Standa a Míša jednou. Bohužel soupeř nechtěně sekl Míšu tak nešťastně přes prst, že jsme se báli, jestli není zlomený a její další účast na turnaji byla ohrožena. Zlomeninu naštěstí rentgen v Praze nepotvrdil, ale Míša už si kvůli bolesti moc nezahrála.

Poslední páteční soupeř byli slovinští Trouble Makers, s jejichž dlouhými a přesnými střelami máme vždy potíže. Nedařilo se nám ani tentokráte. Standa dal sice tři góly, ale soupeř skóroval pětkrát. Nutno podotknout, že s úspěšností zásahů 37% to byl můj nejhorší zápas, a nejen tohoto turnaje.

Jelikož byl turnaj natažený na tři dny vzhledem k enormnímu počtu týmů, na sobotu nám zbývaly jen dva zbývající skupinové zápasy. A to až odpoledne. Co s volným dopolednem? Chtěli jsme se vypravit na prohlídku města, jenže to nám překazil déšť. Tak jsme se přeci jen vydali do haly a čekali. V sobotu na nás čekali dva nepříjemní soupeři – Munich Animals a GP Bulls E1 – favorité skupiny.

Zápas s Munich Animals skončil 8:3 pro soupeře. Skóroval Standa, jednou s přispěním Denise a jednou ze samostatného nájezdu. Druhý zápas s GP Bulls E1 dopadl podobně – 9:3 pro soupeře, ale měl jiný průběh. V první polovině jsme drželi krok a ještě těsně před hvizdem bylo skóre 2:2. Jenže v druhé půlce se soupeř rozstřílel a už nám nedal šanci. Třikrát skóroval Standa, jednou s asistencí Míši.

Po skupinových bojích tedy vypadalo pořadí následovně: skupina A –  GP Bulls E1, Rolling Thunder, Munich Animals, Black Knights, Trouble Makers, Jaguars, All Blacks. Skupina B – Red Bulls, Torpedo Ladenburg, Sharks Monza, Iron Cats, Transformers, Somival a GP Bulls E2.

V play off tak na nás čekal pátý ze skupiny B, což nebyl nikdo jiný, než Transformers. Hra to byla jako vždy vypjatá a soupeři se nejprve dařilo naše jednogólové vedení dotahovat. Jenže pak se nám podařilo odskočit a s výsledkem 4:2 už soupeř nic neudělal. Čtyři góly vstřelil Standa s asistencí Denise i Ivy.

Dostali jsme se tedy do boje o celkové deváté místo. A to s Trouble Makers. Tentokráte to neměli nijak snadné. Hráli jsme opravdu vyrovnaně a dokazoval to i výsledek 4:4 na konci základního hracího času. Všechny čtyři góly dal Standa s asistencí Denise. Jenže zápas o umístění musel nějak dopadnout a s tím pořadatel asi moc nepočítal, což se ukázalo už v předchozích zápasech o umístění, které dopadly nerozhodně. Podle mezinárodních pravidel se nejprve nastavuje čas a pak se přistupuje k penaltám. Jenže společná časomíra nepočítala s nastavením času. Hry na teď již jen dvou hřištích se nesměly rozjet. Ani na papíru turnajových výjimek z pravidel s remízou nebylo počítáno. A tak organizátoři přistoupili rovnou k penaltám. Jenže – objevil se další problém – jelikož Míša byla zraněná a nehrála a Pavel hrál se speciální T-stick hokejkou, která je připevněna přímo k vozíku a ovládá se tak jen pohybem vozíku, měli jsme na nájezdy jen dva hráče s hokejkou – Denise a Standu. Organizátoři rozhodli, že nájezdy smí jet jen ti hráči, kteří byli na konci zápasu na hřišti a zakázali Pájovi vzít si normální hokejku. Žádné takové pravidlo a omezení ale v mezinárodních pravidlech není. A tak musela jet třetí penaltu Iva, která má taky T-stick hokejku, čehož Slovinci samozřejmě využili a nasadili proti ní svého nejlepšího střelce. Prohráli jsme tedy 5:4 po nájezdech a obsadili konečné desáté místo. V těžké konkurenci tohoto turnaje se to dá brát za úspěch.

Na boje o třetí a první místo pořadatel postavil jedno velké hřiště a s jednou časomírou, takže se vrátilo zastavování času, ale místo za bránou zůstalo malé. O třetí místo se utkal silně oslabený tým Torpedo Ladenburg s Rolling Thunder. Torpedo bez svých klíčových hráčů nemělo šanci a prohrálo 7:0. To finále mezi GP Bulls E1 a Red Bulls díky své vyrovnanosti a bouřlivému domácímu publiku nabídlo vrcholný zážitek skvělého EWH. Zápas byl dramatický od začátku do konce a Dány provázela smůla, když jim ze dvou vozíků upadlo kolo. Utkání rozhodl až necelé dvě minuty před koncem rozhodčí, který vyloučil klíčového hráče Dánů a ti už tak nedokázali srovnat s Nizozemci krok a prohráli 5:4.

Večer po další opulentní večeři se konala party ve stylu filmu Velký Gatsby a vyhlásily se konečné výsledky. Turnaj v Eidhovenu tedy vyhrál domácí tým GP Bulls E1 Eindhoven, druzí byli Red Bulls, třetí Rolling Thunder Bern, čtvrtí Torpedo Ladenburg, pátí Sharks Monza, šestí Iron Cats Zürich, sedmí Black Knights Dreiech, osmí Munich Animals, devátí Trouble Makers, desátí Jaguars Praha, jedenáctí Somival Belgium, dvanáctí Transformers Praha, třináctí GP Bulls E2 a čtrnáctí All Blacks. Party v kostýmech byla velmi vydařená.

Turnaj se opravdu nesl ve znamení velkoleposti a zanechal dojem, i když nesmíme zapomínat, že právě ta herní část by měla být ta hlavní. Desáté místo je pěkné, ale myslím, že jsme nepředváděli vždy to, co umíme a na co máme. Pořád je co zlepšovat a teď je to hlavně hlava a psychická vyrovnanost. Co říká statistika? Tedy to, co můžeme měřit? Standa dal 25 gólů a jednou asistoval. Denis dal dva góly a připsal si devět asistencí. Míša dala dva góly a třikrát asistovala. Iva dvakrát asistovala. A na mě šlo 120 střel a dostala jsem 41 gólů, což je úspěšnost 66%. Je ale nutné zmínit i Páju, který vyměnil hru s normální hokejkou za hru s připevněnou T-stick hokejkou a hraje skvělou poziční hru.

Děkujeme ještě jedou občanskému sdružení Dobrý skutek, díky němuž jsme se mohli tohoto turnaje zúčastnit. Děkujeme pořadatelům GP Bulls Eindhoven za pozvání a organizaci stejně tak jako všem týmům a hráčům za účast. A děkujeme naší trenérce Andy, která jela i s malým Matějíčkem, aby se nám věnovala. Děkujeme řidičům, asistentům a kamarádům.

Těšíme se na další setkání.

Jana Stárková

Brankářka Jaguars

Novinářka na kolečku

čti více

Ve dnech 19. – 22. července se tým hráčů florbalu na elektrických vozících Jaguars Praha účastnil tradičního Euro-cupu v německém Güstrow, který pořádá každé dva roky tamní domácí tým Nording Bulls. Letošní ročník byl již osmý a Jaguáři přijeli už po třetí. Tentokrát se turnaje zúčastnilo osm týmů ze čtyř evropských států – Německa, Švýcarska, České republiky a Estonska. Pro estonský tým Electric Warriors účast na tomto turnaji znamenala premiéru na mezinárodní scéně. Turnaj byl zajímavý i herním systémem každý s každým, který sliboval mnoho her s mnoha soupeři. V roce 2011 skončili Jaguars osmí z devíti a tak si jako cíl dali dosáhnout lepšího umístění.

Jelikož Güstrow leží až na severu Německa, čekala na nás v pátek dlouhá cesta, která se protáhla ještě několika zácpami na německých dálnicích. Devět hodin v transitu bez klimatizace bylo opravdu náročné. Ale zvládli jsme to. V Güstrow nás sice čekalo ještě jedno malé překvapení s ubytováním, kdy jsme byli nuceni naskládat se zpět do rozpálených aut a jet 4 kilometry jinam, ale to nakonec stálo za to. Nové ubytování bylo plně bezbariérové a pěkné. Lepší než to, kde jsme byli ubytováni na předchozích ročnících.

V sobotu po tradičně skvělé snídani a slavnostním zahájení přišli konečně zápasy. Náš první zápas jsme sehráli právě s nováčky Electric Warriors z Estonska. Estonci se rozhodně předvedli v dobrém světle. Na jejich výkonu sice byla cítit nervozita, ale předvedli dobrou hru. Podařilo se nám je ale přestřílet 8:4.  

V druhém zápase proti nám nastoupili domácí Nording Bulls v plné sestavě, ve které nám v roce 2011 nadělili 10:0. Tentokrát se nám díky skvělé obraně podařilo uhlídat klíčového střelce soupeře a vyhráli jsme zázračně 2:0.

Dalším soupeřem byl tým Rebellz z Berlína. Rebellz jsou nový tým, ale některé hráče jsme již potkali v jiných týmech. Soupeř hrál dobrou hru, i když byla znát jejich nesehranost a nevyhranost. Podařilo se jim sedmkrát vystřelit na naší bránu. Ale jen jedna střela prošla. Na druhé straně nám se podařilo dát pět gólů. Vyhráli jsme 5:1. Tři vyhrané zápasy v řadě po mnoha turnajích, kde jsme byli rádi za jednu výhru, byl šok. Ale příjemný.

Po pauze na oběd nás na hřišti přivítali němečtí St. Augustin Tigers, kteří nás minule porazili 1:0 po smolné penaltě. Tehdy byl zápas vyrovnaný. Tentokrát tomu bylo jinak. Soupeře jsme celkem hladce přehráli 9:2. Pár minut si mohl zachytat i nováček v bráně Artur, který si tak na mezinárodní scéně vychytal svých prvních 50%. Navíc Míša proměnila zázračnou penaltu, kdy střílela v poslední chvíli křížem přes celou bránu.

Pak už přišel poslední a nejtěžší zápas dne – favorité turnaje Iron Cats Zurich. V roce 2011 nás tehdy Iron Cats v pozměněné sestavě porazili 5:0. Od té doby se zase mnohem více sehráli a letos nás porazili 4:0.

Večeře se ale stejně nesla v radostném duchu. Vyhráli jsme čtyři zápasy z pěti. To se nám nikdy dřív nepovedlo.

V neděli nám zbývalo dohrát dva skupinové zápasy. První byl s Rocky Rolling Wheels z Berlína. Na předchozím ročníku jsme s nimi prohráli 0:4. Letos se skóre obrátilo na 4:0. Pro nás.

Poslední zápas skupiny byl s Black Knights Dreieich. V roce 2011 nás porazili 8:1 a letos zatím vedli skupinu. Porazili i Iron Cats. Zápas byl dlouho vyrovnaný a střelecky bohatý. Black Knights mají tři šikovné rychlé střelce. Na mou bránu tak letělo 14 střel. Z toho padly tři góly. Nám se podařilo skórovat jen dvakrát. Soupeř tak vyhrál 3:2.

V jedné společné skupině jsme tak skončili na senzačním třetím místě hned za Iron Cats a Black Knights. Čekal nás tak boj o finále s Iron Cats. Snažili jsme se bránit, co to šlo a první půlku jsme dotáhli vyrovnanou 2:2. V druhé půlce jsme ale už nestačili a celkově prohráli 6:2.

Jelikož Nording Bulls zázračně porazili Black Knights 3:2, čekal nás zápas o třetí místo právě s Black Knights, na jejichž způsob hry jsme v našem prvním setkání nenašli klíč. A nenašli jsme ho ani tentokrát a prohráli 3:0. I tak jsme ale obsadili neuvěřitelné čtvrté místo.

8. Euro-cup, po divácky ne příliš poutavém finále dvou hrajících hráčů a zbytku tvořících blokující chumel u té či oné brány, vyhrál tým Iron Cats Zurich. Druzí skončili domácí Nording Bulls Lohmen, třetí Black Knights Dreieich, čtvrtí Jaguars Praha, pátí Estonci Electric Warriors, šestí Rebellz Berlín, sedmí Rocky Rolling Wheels Berlín a sedmí St. Augustin Tigers.

Byl to náš nejvydařenější turnaj a setkání se stejnými soupeři po dvou letech ukázalo, jak se naše práce vyplácí. Za odměnu jsme se zase vypravili k majáku do Warnemünde jako před dvěmi lety. Za náš úspěch vděčíme našim trenérům Andy a Kubovi. Každý hráč má své místo a všichni hráli skvěle. Standa dal celkem 16 gólů a obsadil tak třetí příčku střelců turnaje. Míša dala 10 gólů (11 místo), Denis 5 (13 místo) a jednou

zaskórovala i Ivka, která se umístila na druhém místě mezi hráči s T-stick hokejkou. Moje brankářská úspěšnost byla 73,4 % a stala jsem se třetí brankářkou turnaje.

 

Děkujeme firmě White Trans, která nám pronajala dodávku s řidičem se slevou a odvezla nám všechny sportovní vozíky. Děkujeme Jaroslavě Štěpinové za finanční podporu, trenérce Andy a našim asistentům a řidičům Matějovi, Matějovi H., Marušce, Kájovi a pomocníčkovi a maskotovi Matějíčkovi. Děkujeme všem zúčastněným týmům a organizátorům za skvělý turnaj.

 

Těšíme se opět za dva roky.

 

Jana Stárková

Brankářka Jaguars

Novinářka na volném kolečku

Dobrý skutek poslal Jaguáry do Nizozemí

Náš tým Jaguars se věnuje florbalu na elektrických vozících, což je jediný kolektivní sport pro lidi s vážnějším tělesným postižením. Díky úpravě pravidel ho mohou hrát všichni lidé, kteří jsou schopní bezpečně ovládat elektrický vozík. Přesto tento aktivní a zajímavý sport nemá v České republice mnoho hráčů a netěší se ani velké podpoře. V zahraničí je na tom EWH (Electric Wheelchair Hockey – náš Florbal na elektrických vozících) mnohem lépe.

Mezinárodní turnaje jsou vedle ligové soutěže vrcholem naší florbalové sezóny. Náš sport bereme vážně, a proto je pro nás neustálé srovnávání se zahraniční úrovní EWH důležité. Snažíme se držet krok a nestačí nám jen české prostředí v podobě pěti kol ligy. Trénujeme poctivě dvakrát týdně pod vedením trenéra, a tak chceme ukázat, co umíme i na mezinárodní scéně.

Naši hráči jsou sice upoutáni na invalidní vozíky, ale to neznamená, že nemůžeme sportovat. Můžeme a chceme. Bohužel účast na turnajích v zahraničí je drahá. A nejde jen o startovné, ale i o dopravu a asistenci, kterou téměř všichni naši hráči potřebují, jelikož řada z nich si sama neporadí ani s běžnými denními úkony. Jenže potřeba asistence náš sport ještě víc prodražuje. Bohužel, získat podporu a prostředky je poměrně obtížné. Mnoho lidí vnímá sportovní aktivity pro lidi s těžším tělesným postižením jako nepotřebnou nadstavbu a vůbec si neuvědomují psychosociální dosah těchto aktivit. Pravidelná sportovní aktivita ale pomáhá jak zdraví, tak především psychice handicapovaného člověka, který nemusí jen sedět doma a má pocit, že může něčeho dosáhnout; být v něčem opravdu dobrý. Jen aktivní vozíčkář může být prospěšný celé společnosti.

A proto máme obrovskou radost, že nám v tomto případě pomohlo občanské sdružení Dobrý skutek. Sdružení Dobrý skutek pořádá pro různé projekty veřejné sbírky, které zveřejňuje na internetu a lidé, kteří chtějí přispět, si mohou vybrat konkrétního žadatele. Vše je tak transparentní a více osobní. Jsme opravdu rádi, že sdružení naši žádost přijalo a naší aktivitu vyhodnotilo jako potřebnou a my tak získali šanci vydat se na turnaj do Eindhovenu. Finanční dar nám pokryje startovné, ale i dopravu a odměny pro asistenty. Sedm našich hráčů dostalo možnost se turnaje zúčastnit. Děkujeme.

Věříme, že nám zkušenosti získané na turnaji s bohatou mezinárodní účastí pomohou v boji o třetí obhájení titulu Mistrů České republiky.

Jana Stárková

Brankářka Jaguars

Novinářka na volném kolečku

čti více
Prague Cap 2013

Prague Cup 2013 a Jaguáři

 

Ve dnech 2. až 5. května 2013 se v Praze uskutečnil třetí ročník mezinárodního turnaje Prague Cup ve florbalu na elektrických vozících, který pořádá každé dva roky náš klub EWSC Jaguars Praha. O účast na našem turnaji letos projevilo zájem hned devět zahraničních týmů. Měli jsme radost, že se k nám vrátili všichni účastnící předchozího ročníku a čtyři nové týmy k nim přibyly. Spolu s dvěma dalšími českými týmy nás tak nakonec bylo dvanáct. Dvanáct týmů slibovalo mnoho zajímavých zápasů, ale zároveň i větší starost pro organizátory. Jako místo pro odehrání zápasů letošního Prague Cupu jsme si opět vybrali Sportovní halu Radotín a týmy byly ubytovány v prostorách Jedličkova ústavu a škol, Centra Paraple, Hotelu Slavia a ubytovny přímo ve Sportovní hale Radotín.

 

V pátek se svedly boje ve dvou základních skupinách. Ve skupině A jsme byli my -  Jaguars Praha, pak Indians Plzeň, BISO´65 z Nizozemska, Dream Team z Itálie, Rhodie z Belgie a Torpedo Ladenburg z Německa. Ve skupině B na druhém hřišti hráli o body Nording Bulls z Německa, Red Devils z Belgie, Rejnoci ze Zlína, Rolling Thunder ze Švýcarska, Star Riders z Nizozemska a Trouble Makers ze Slovinska. Brzy se ukázalo, že kromě týmu Torpedo Ladenburg byla skupina A velmi výkonnostně vyrovnaná a už během prvního dne bylo jasné, že se bude bojovat o každý bod. A od začátku bylo také téměř jasné, jaké tři týmy si to rozdají v boji o pohár. Papírovými favority byly týmy Torpedo Ladenburg, Star Riders a Red Devils.

 

Náš první zápas byl proti favoritovi skupiny – Torpedu Ladenburg. Chyběli nám dva hráčio, kteří maturovali, ale zvládli jsme překonat i menší komplikace kvůli technickým problémům. Torpedům v sestavě chyběli dva základní hráči, ale i tak pro ně nebylo těžké zápas ovládnout. Vyhráli 9:2. Standa a Denis si připsali každý po jednom gólu.

 

Těsně před naším druhým zápasem dorazili naši maturanti a tak jsme proti Rhodie nastoupili už v plné sestavě. V první půlce se nám dařilo soupeře přehrávat, ale nakonec se Belgičanům podařilo nás dohnat. Zápas skončil remízou 4:4.

 

Třetí zápas jsme sehráli s italským týmem Dream Team. Tento tým také patřil k účastníkům Prague Cupu 2011. Tenkrát nás celkem suverénně porazili. Tentokrát to nevypadalo zdaleka tak jednoznačně. V první půlce zápasu jsme se opět ujali vedení, ale pak přišly dvě smolné penalty a rázem se přestalo dařit. Soupeř vyhrál 6:4.

 

Poslední utkání dne jsme sehráli se známými Indians Plzeň a od začátku se nám vůbec nedařilo. Soupeř dostal šanci v podobě penalty, kterou proměnil, a nám se nepodařilo nic víc než dorovnat skóre na remízu 1:1.

 

V sobotu se dohrábaly poslední tři skupinové zápasy, které ještě mohly zamíchat pořadím. V naší skupině A nebylo vůbec nic jasné. Čekal nás zápas s týmem BISO´65 a potřebovali jsme ho vyhrát, abychom se ve skupině umístili co nejlépe. A zápas jsme skutečně vyhráli 4:1.

 

Skupinu A vyhrálo Torpedo Ladenburg, druzí byli Rhodie, třetí Dream Team, Jaguars skončili nakonec čtvrtí, pátý byl tým BISO´65 a šestí Indians. Skupinu B vyhráli Star Riders, druzí byli Red Devils, třetí skončili Rolling Thunder, čtvrtí Trouble Makers, pátí Nording Bulls a šestí Rejnoci.

FLORBALISTI NA ELEKTRICKÝCH VOZÍCÍCH SHÁNĚJÍ PENÍZE NA TURNAJ!

Náš tým Jaguars spadá pod klub EWSC Praha a umožňuje tělesně hendikepovaným lidem zapojit se do kolektivní hry Electric Wheelchair Hockey, v Česku nazývanou také florbal na elektrických vozících. Tato hra je jediný kolektivní sport pro lidi s těžším a těžkým tělesným postižením vůbec. Zapojit se díky úpravám pravidel a speciálním pomůckám může téměř kždý. Stačí umět bezpečně ovládat elektrický vozík.

čti více
Vozíčkář na horách

Jste tzv. vozíčkář a chcete si užívat zímních radovánek?

Pro našeho kolegu Jirku to za pomoci dalšího kolegy (a dnes už i kamaráda) Luboše nic nemožného! 

 

čti více

Copyright © 2017 3P, o.s., Wuchterlova 11, Praha 6, 160 00, email: kpss5@seznam.cz | Webdesign FOLDINA.cz