Informace č.: 47 – 2021 (Informace o jednáních k novele zákona o sociálních službách)

  • 03.05.2021

Vážení přátelé, jak jsme vám již oznámili, v Poslanecké sněmovně je projednáván poslanecký návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poslanecký tisk 1143.

Návrh jsme vám již před časem posílali. K tomuto návrhu dala paní poslankyně Jana Pastuchová a další poslanci, komplexní pozměňovací návrh, který naleznete v odkaze pod textem. K návrhu máme zásadní připomínky, které jsme také vznesli a poslali poslancům. Bohužel, jak se zdá, tak poslanci nechtějí naše argumenty vnímat a snaží se vyhovět poskytovatelům sociálních služeb, kteří vlastně nabídli poslancům podání této novely s tím, že se jedná o část původní novely zákona o sociálních službách, kterou chystalo MPSV ČR. Původní novela ministerstva ještě neobsahovala dohodnuté kompromisy, které byly dohodnuty s NRZP ČR v průběhu připomínkového řízení. Právě proto je poslanecký návrh špatný, protože nezahrnuje výsledky připomínkového řízení.

I. NRZP ČR zásadně nesouhlasí s úpravou § 39, který slučuje pečovatelskou a asistenční službu do jedné služby. V komplexním pozměňovacím návrhu najdete změnu tohoto § pod bodem 5. K tomuto bodu máme následující připomínky, které jsme také poslali poslancům. K bodu 5) – §39 pečovatelská a asistenční služba

Navrhované znění požadujeme nahradit následujícím textem:

  • 39

(1) Asistenční a pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby nebo osobám pečujícím.

(2) Asistenční část služby je určena zejména osobám samostatně si určujícím druh, rozsah a způsob poskytování služby, včetně jejího časového určení, které se na poskytování služby souběžně aktivně podílejí a to minimálně v rozsahu jejího průběžného řízení, nebo korekce. Těmito osobami mohou být i osoby pečující.

(3) Pečovatelská část služby je určena zejména osobám, které jsou jejími pasivními příjemci, u kterých druh, rozsah a způsob poskytování služby, včetně jejího časového určení, určuje poskytovatel na základě svých předchozích zjištění potřeb osob, kterým službu poskytuje. Těmito osobami mohou být i osoby pečující.

(4) Stejné osobě mohou být v případě potřeby poskytovány podle situace obě části služby, nikdy však souběžně ve stejný čas.

(5) Služba se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech směřujících k uspokojování jejich základních životních potřeb, které nejsou schopny zvládat. U asistenční části služby bez časového omezení a v rozsahu podle jejich potřeb, nebo ve školách a v zařízeních sociálních služeb ve vymezeném čase. U pečovatelské části služby bez časového omezení a v rozsahu podle jejich potřeb, nebo i dle časového určení poskytovatele odůvodněného charakterem služeb, nebo ve školách a v zařízeních sociálních služeb ve vymezeném čase. Okruhem osob v tomto druhu služby nemůže být samostatně jen osoba pečující.

(6) Služba podle odstavce 1 až 5 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí a záležitostí souvisejících s udržením či získáním bydlení, h) u pečujících osob nácvik dovedností pro zvládání péče o osoby závislé na jejich pomoci, i) u pečujících osob pomoc s vyrovnáním se s traumatem spojeným s umíráním a úmrtím blízké osoby.

(7) Úhrada za poskytování asistenční části služby, nebo pečovatelské části služby u služby bez časového omezení se stanoví hodinovou sazbou podle skutečně spotřebovaného času, nezbytného k realizaci činností v rámci poskytované služby při zajišťování potřeb oprávněných osob. Za začátek služby se považuje vstup asistenta či pečovatele do obydlí, nebo přirozeného sociálního prostředí osoby, které je služba poskytována a za konec jeho odchod. Pokud poskytování služby netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.

(8) Úhrada za poskytování pečovatelské části služby, u které druh, rozsah a způsob jejího poskytování, včetně jejího časového určení, určuje poskytovatel na základě svých předchozích zjištění potřeb osoby, které službu poskytuje, může být u některých činností stanovena zvláštní sazbou. Hodinová sazba se v tomto případě nepoužije.

(9) Maximální výši úhrady a vymezení úkonů poskytovaných v rámci asistenční a pečovatelské služby včetně úkonů hrazených zvláštní sazbou stanoví ministerstvo vyhláškou.

Odůvodnění:

Předložené znění je naprosto nepřijatelné. Ve své podstatě znamená naprostý zánik asistenční služby, která je v současné době charakterizovaná jako služba bez časového omezení v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Toto základní vymezení chybí. Absence ustanovení o poskytování služby bez časového omezení i po obsahové stránce vede k tomu, že prakticky jedinou službou bude v praxi režim pečovatelské služby, což je pro řadu postižených i pro NRZP zcela nepřijatelné. V tomto směru odkazuji na připomínky, které vznesla Národní rada k návrhu novely zákona předloženého MPSV.

II. Zásadně nesouhlasíme s bodem č. 2, který novelizuje § 34, který novelizuje seznam zařízení sociálních služeb. Místo domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a chráněné bydlení se nově koncipují domovy sociální péče, které zahrnují výše uvedená zařízení. NRZP ČR nabídla poslancům, aby toto ustanovení § 34 nebo § 48, který nově charakterizuje domovy sociální péče, vložili následující ustanovení, že „pobytové služby, které by byly sloučeny v jednom objektu, budou organizačně a prostorově odděleny tak, aby to odpovídalo základním činnostem, služby musí vždy odpovídat věku klientů, typu zdravotního postižení, specifickým potřebám a závislostem“. Tento návrh schválil Republikový výbor NRZP ČR, ale poslanci jej neakceptovali. Proto navrhujeme, aby tato změna – sloučení pobytových služeb do jedné byla zrušena.

Odůvodnění:

Velmi důrazně nesouhlasíme s navrhovaným sloučením domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem do domovů sociální péče, způsobem, jakým to dělá navrhovaný zákon. Podle názoru NRZP ČR, nespočtu dalších organizacích hájících zájmy osob se zdravotním postižením a jednotlivých osob zabývajících se problematikou péče o osoby se zdravotním postižením, na kterém se všichni shodli, naprosto nelze tímto způsobem zmíněná zařízení sloučit! A to především nejen vzhledem k naprosto rozdílnému charakteru forem péče o jednotlivé cílové skupiny osob, kterým jsou tato tři zařízení určena a jejich naprosté nekompatibilitě. Je důležité mít rovněž na paměti také omezení svéprávnosti osob v domovech se zvláštním režimem, ať už se týkají mladistvých osob nebo osob s těžkým psychickým postižením.

Z uvedených důvodů jsme přesvědčeni, že i přes navrhované sloučení těchto institutů pod tzv. domovy sociální péče, bude vždy nutné respektovat odlišnosti klientů, což zpochybňuje účelnost navrhovaného řešení. Takové řešení je ve sloučených „domovech sociální péče“ naprosto nerealizovatelné a prakticky nemožné. Proto trváme na zachování rozdělení nově navrhovaných „domovů sociální péče“ na domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.

III. Poslanci akceptovali částečně naše protesty proti navýšení cen za poskytované služby, takže ty se zatím nebudou měnit. Navrhují, aby došlo k 20%nímu zvýšení cen za stravu a ubytování. Toto navýšení cen lze akceptovat pouze u zařízení s trvalým pobytem, kde má klient zajištěno, že mu z důchodu zůstane 15 %, jako kapesné. Nelze jej však akceptovat u terénních sociálních služeb, které poskytují také stravu svým klientům. Základní problém spočívá v tom, že u klientů terénních sociálních služeb, kteří si ze svých důchodů musí platit nájemné a další služby, znamená zvýšení částky za stravu o 20 % zásadní zásah do jejich rozpočtu, protože se často jedná o klienty, kteří mají malé důchody. Například průměrný invalidní důchod III. stupně je podstatně nižší než průměrný starobní důchod. Proto nelze ani toto paušální zvýšení plateb za stravou a ubytování zcela akceptovat. Zvýšení plateb za stravu a ubytování se odůvodňuje inflací od poslední úpravy. Inflace za uplynulé období činí 14 %, a tudíž je nedůvodné zvyšovat paušálně platby za stravu a ubytování o 20 %. Poslanci by měli ctít skutečné zvýšení cen.

Vážení přátelé, víme, že tato informace je poměrně dlouhá, ale potřebovali jsme vám vysvětlit v čem je problém u novely zákona o sociálních službách, tisk 1143. Prosíme vás, abyste se dopisy obrátili na vaše poslance a vysvětlili jim, že nesouhlasíte s novelou zákona o sociálních službách. Novela totiž vyhovuje pouze poskytovatelům sociálních služeb, ale ve výše uvedených bodech je proti příjemcům sociálních služeb.

Vážení přátelé, obracíme se na vás, abyste nám pomohli v této věci. Pravděpodobně připravíme tiskovou konferenci a možná i další akce, abychom zabránili přijetí tohoto zákona, pokud nedojde k úpravě. Dnes jsme také oslovili předsedu vlády pana Andreje Babiše a ministryni práce a sociálních věcí paní Janu Maláčovou, aby nám pomohli tento problém vyřešit.

Věříme, že se nám společná věc podaří.

Přeji vám všechno dobré.

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR


Odkaz na aktualitu na webu www.nrzp.cz:
https://nrzp.cz/2021/04/28/informace-c-47-2021-informace-o-jednanich-k-novele-zakona-o-socialnich-sluzbach/